Vlna, kašmír, pašmína

Podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 92/1999 Sb. se v České republice označuje termínem vlna vlákno z ovčího nebo jehněčího rouna (srsti ovce domácí, Ovis aries). Termínem kašmír se označuje srst z kašmírské kozy a termín pašmína není oficiálním názvem pro žádné specifické vlákno.

Na celém světě lidé chovají okolo 2 miliard zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna, ale jen z menší části se srst vyplatí zpracovávat. Například z 1 miliardy ovcí se srst zpracovává u méně než u poloviny, z mnoha miliónů koz a velbloudů se příze vyrábí jen ze srsti 5 % zvířat.

Vlna

Z jedné ovce se průměrně získá kolem 3 kg vlny ročně, ale některé druhy ovcí vyprodukují až 18 kg vlny za rok. Rouno, neboli celá ovčí srst po ostříhání, se posléze rozdělí do různých kvalitativních tříd.

Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vláknu vlny hřejivost a prodyšnost a vynikající pružnost a ohebnost. Vlna je proto téměř nemačkavá. Barvení vlny je obtížnější – dosáhnout zcela identického barevného odstínu je téměř nemožné.

Jen z menší části světově vyprodukované vlny se vyrábí čistě vlněná příze, většina přízí se v současnosti mísí s umělými vlákny, menší část se srstí jiných zvířat (kašmírské nebo angorské kozy nebo s velbloudí srstí) a výjimečně se mísí i s bavlnou.

Produkce vlny je šetrná k životnímu prostředí a je založená na principu obnovitelných zdrojů.

Merino vlna

Tato vlna pochází ze speciálně vyšlechtěných ovcí žijících v chladnějších a vlhčích oblastech, zejména na Novém Zélandu a v Austrálii. Je mnohem jemnější než jiné druhy vln. Díky kombinaci kadeřavosti, jemnosti a speciální struktuře vláken je merino vlna prodyšná a zároveň má vysokou schopnost izolace. Proto i tenká vrstva vlny dokáže zahřát.

Pro své vynikající vlastnosti je merino vlna celosvětově oblíbená a v současnosti zaujímá na světovém trhu vlny dominantní postavení.

Kašmír (kashmere)

Kašmír patří k nejjemnějším textilním vláknům. Získává se z jemné a hřejivé podsady, což je vnitřní část srsti kašmírských koz žijících zejména v Himalájích ve  výškách od 3000 do 4500metrů nad mořem. Původně se tyto kozy chovaly pouze v indickém Kašmíru, ale dnes je nalezneme i v Tibetu a v Mongolsku.

Na světový trh se dostávají různé kvality kašmíru lišící se hrubostí vláken. Posuzování kvality je navíc ztíženo tím, že ovčí vlna a kašmír se dají od sebe rozeznat pouze pod mikroskopem.

Kašmírská příze je ceněna pro svoji lehkost, jemnost, lesk a hřejivost.

Cena kašmíru mnohonásobně převyšuje cenu ovčí vlny a ročně se jí vyprodukuje jen zlomek produkce ovčí vlny. Na jedno zvíře totiž připadá roční výnos pouze okolo 90 gramů.

Kašmír se často zpracovává ve směsi s ovčí vlnou nebo s hedvábím. Protože se jedná o vzácný a drahý materiál, navíc těžko rozeznatelný od jemné podsadové jehněčí vlny, často je tato jehněčí vlna za kašmír vydávána.

Pašmína (pashmina)

Pojem pašmína se odvozuje od perského pojmu „pashm“ (vlna), neoznačuje však žádnou specifickou vlnu. V Indii a v Nepálu se slovo pašmína často používá jako synonymum pro kašmír, ale také velice volně pro všechny ostatní šály (včetně těch, které jsou vyrobené z viskózy, vlny apod.). Na Západě zdomácněl pojem pašmína jako označení pro šály vyrobené zejména v Indii či Nepálu, často větší velikosti.

Vzhledem k tomu, že kašmír (srst z kašmírské kozy) je vzácný a drahý, drtivá většina šál, které jsou v Nepálu či Indii označované jako 100% pašmína či kašmír, jsou vyráběné z vybrané podsadové vlny jehňat žijících ve vysokých nadmořských výškách (nikoliv ze srsti vysokohorských koz). Tato podsadová vlna je obzvláště hřejivá a jemná – je to vynikající izolační vrstva pro vysokohorské podmínky. Nejkvalitnější podsadová vlna se získává z partie pod krkem mladých jehňátek.

Existuje mnoho různých kvalit podle jemnosti vybrané vlny. Na místním trhu lze nalézt směs této kvalitní extra jemné jehněčí vlny s kašmírem, výjimečně i kašmír jako takový. K dostání je však i tzv. kvalita B pašmíny, což  je ve skutečnosti směs této jemné vlny s polyesterem. Je na první pohled těžce rozeznatelná od šály z čisté vlny (je podobně měkká, hebká, lehká i hřejivá), ale samozřejmě je levnější.

V Kašmíru vyrábějí šály tradičně ze speciálně vybrané (extra jemné, ale přitom pevnější) podsadové vlny vysokohorských jehňátek, která je tkána do neuvěřitelně tenkých a jemných šál. Opět lze nalézt mnoho různých kvalit těchto šálů. Samozřejmě jsou tyto šály vyráběny i ze srsti kašmírských koz, ale ty jsou na trhu k dostání jen vzácně.

Hedvábí

Pojmem hedvábí se označuje především přírodní hedvábí; nicméně v současnosti se ze synteticky vyrobených textilních vláken vyrábějí tkaniny ve formě hedvábí umělého.

Přírodní hedvábí se získává rozvinutím kukly motýla bource morušového (Bombix mori). Průměrná délka takto získaného vlákna dosahuje 3 až 4 km. Přestože syntetické hedvábí se na celosvětovém trhu velmi dobře prosadilo, přírodní hedvábí dodnes zůstává významnou surovinou pro oděvní výrobky, a to nejen pro svůj exkluzivní vzhled a omak, ale i pro své praktické vlastnosti. V létě příjemně chladí, v zimě hřeje a dobře saje pot.

Viskóza

Viskóza se vyrábí z celulózy, což je organická sloučenina, která je obsažena v buněčných stěnách rostlin. Vlákna viskózy se z celulózy získávají regenerací, tj. chemickým a mechanickým zpracováním.

Obyčejné viskózové vlákno je méně pevné než bavlna, a to obzvláště v mokrém stavu, ale modifikované druhy jsou oproti bavlně dvojnásobně pevnější. Vlákna se vyrábějí lesklá nebo matovaná a různě jemná. Snadno se bělí i barví.

Výrobky z viskózy jsou příjemné na omak, mají dobrou savost a  nemačkavost, při vyšších teplotách se však snadno srážejí.

Viskóza se používá všude tam, kde jsou žádané vlastnosti přírodního hedvábí, ale výrobky nemají být příliš drahé. Snadno se mísí s vlnou, bavlnou a syntetickými vlákny.

Polyester

Polyestery patří do kategorie polymerů a zahrnují jak syntetické, tak i přírodně se vyskytující chemické sloučeniny. Tkaniny tkané nebo pletené z polyesterových nití či přízí jsou rozsáhle používané pro výrobu oděvů i domácího zařízení, od triček, kalhot, bund a čepic až po lůžkoviny – deky a polštáře, nebo např. i bezpečnostní pásy.

Přestože jsou syntetická vlákna mnohdy považována za nesrovnatelná s přírodními vlákny jako je vlna a bavlna, tkaniny z polyesteru mohou poskytnout oproti přírodním vláknům jisté výhody, jako je nemačkavost a dlouhodobé zachování barvy. Syntetická polyesterová vlákna mohou být také použita pro výrobu materiálů, které jsou ve srovnání s přírodními materiály odolnější k vnějším podmínkám, zejména vodě a větru.

Filtry

Typ

Vzor

Barva

Materiál

Hřejivost

Rozměr

Cena